|
|
Realismus na pražské universitě v době Václava IV
Řezník, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent) ; Demjančuk, Nikolaj (oponent)
V této práci se věnuji analýze realistického postoje ve sporu o povahu univerzálií na Pražské univerzitě v době vlády Václava IV. Zároveň pojednávám realismus počátku patnáctého století v českém intelektuálním prostředí se zřetelem na zahraniční vlivy, které zkoumám z diachronního i synchronního hlediska. Zabývám se pražským realismem jako svébytným myšlenkovým směrem, ve kterém je patrný vliv filozofie a logiky zahraničních myslitelů, avšak tento vliv je rekontextualizován do českého intelektuálního prostředí zcela svébytným způsobem. Mým epistemologickým rámcem je induktivní výzkum, který provádím za pomoci kombinace výsledků získaných z analýzy nezávislých souborů primárních dat. Tato metodologická volba mi umožňuje triangulaci, tedy dopátrání se co možná nejobjektivnější pravdy pomocí pohledu z různých hledisek. V práci docházím k závěru, že spor o povahu univerzálií na Pražské univerzitě počátku patnáctého století nelze redukovat na opozici nominalismu německých mistrů a realismu českých mistrů, avšak realismus lze považovat za významný směr z hlediska vzniku samostatné české tradice filozofického myšlení.
|
|
|
Ikonografie historických krajů v českém umění 17.-19. století
DRDÁKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá českými historickými kraji od 17. do 19. století a jejich vyobrazením objevujícím se v českém výtvarném umění. Práce se zaměřuje například na grafický list univerzitní teze od Antonína Martina Lublinského, konkrétně na tezi Jana Felixe z Brandensteina, ve které je vyobrazeno patnáct českých krajů holdujících arcibiskupovi Janu Bedřichu z Valdštejna. Z grafických děl dále pokračuji ještě alegorickou Mapou Čech v podobě růže, která byla použita jako ilustrace pro knihu Krásy a bohatství České země od Bohuslava Balbína. Další kroky povedu k pomníkové tvorbě 19. století. Detailně se zaměřím na Pomník Františka I. nazývaný také jako Krannerova kašna. V poslední řadě se práce soustředí na výzdobu původní opony Národního divadla od Františka Ženíška. Hlavním cílem práce je ikonografická komparace vyobrazení personifikací krajů a sledování změn v jejich zobrazení a významu v kontextu doby habsburského absolutismu, českého barokního patriotismu a národního obrození.
|
|
|
Matouš z Krakova. Působení v Praze a rukopisy jeho děl v českém prostředí
Lužný, Michael ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Doležalová, Lucie (oponent)
Tato práce se zabývá osobností Matouše z Krakova, významného pozdně středověkého učence, jenž největší část svého života, tj. od 60. do začátku 90. let 14. století, strávil v Praze, na zdejší univerzitě. Taktéž většina děl z jeho objemného literárního odkazu vznikla právě během pražského působení. Nejdůležitější z nich jsou součástí širokého reformního hnutí, které v Čechách konce 14. století v době prohlubující se krize katolické církve nabíralo na stále větší intenzitě. První část práce přináší stručné shrnutí Matoušova pražského pobytu. V tomto ohledu je kladen důraz především na dochované prameny dosvědčující Matoušovo pražské působení, jež jsou konfrontovány s některými vývody a domněnkami starší literatury. Součástí práce je dále vypracovaný soupis rukopisů uložených v českých institucích, které obsahují opisy Matoušových děl. Na základě analýzy tohoto soupisu je v hlavní části práce ukázáno, jakým způsobem docházelo k recepci děl Matouše z Krakova v českém prostředí. Takovýto výzkum nebyl dosud českou historiografií realizován, a tak je zde vytvořen jistý základ, na který může navazovat budoucí bádání o krakovském rodáku i dalších příslušnících pražské předhusitské univerzity.
|
|
|
Apoteózy císaře Josefa I. v pražské sbírce univerzitních tezí
VAŇKOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se bude zabývat univerzitními tezemi z pražského prostředí, jenž vznikly v období od 17. do 18. století. Hlavním předmětem práce budou dva grafické listy, jejichž tématikou je glorifikace císaře Josefa I. Habsburského. Pozornost je zaměřena především na ikonografický rozbor grafických listů, určení identity zobrazených osob a historických událostí. Univerzitní teze jsou zasazeny do historického a uměleckého kontextu doby jejich vzniku a dány do souvislostí se zobrazováním oslavy habsburského rodu na grafických listech z pražského univerzitního prostředí.
|
|
| |
|
|
Václav Novotný (1869-1932) – žák, kolega a učitel
Hoffmannová, Jaroslava
Václav Novotný se cítil být především žákem Jaroslava Golla, profesora všeobecných dějin české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, a Josefa Emlera, profesora pomocných věd historických a archiváře královského hlavního města Prahy, obou prvních ředitelů historického semináře na české univerzitě. Charakterizováni jsou i všichni další Novotného univerzitní učitelé. 1898 se Novotný habilitoval jako soukromý docent pro české dějiny, 1905 byl jmenován profesorem. Charakterizován je vztah k jednotlivým kolegům na filozofické fakultě, mezi nimiž byli i někdejší univerzitní spolužáci jako Josef Pekař, Jaroslav Bidlo, Gustav Friedrich ad. K Novotnému jako svému učiteli se hlásilo mnoho žáků, z nichž si sám jako svého nástupce vybral Otakara Odložilíka.
|
|
|
Bolzano a jeho žáci (zejména Robert Zimmermann)
Lorenzová, Helena
Práce informuje o profesních kariérách Bolzanových žáků, kteří dosáhli významného postavení v rámci Rakouska (Rakousko-Uherska). Zvláštní pozornost je věnována filosofovi a estetikovi Robertu Zimmermannovi (1824 - 1898), profesorovi na pražské a posléze vídeňské univerzitě, který je dosud uznáván jako autor prvních dějin estetiky a zakladatel formalismu v estetice a teorii umění.
|
host ::
RSS.